Kras představuje zvláštní krajinu formovanou vlivem specifických vlastností horninového podloží a s nimi souvisejícím vodním režimem. Krasová krajina se vyznačuje nezaměnitelnou morfologií (povrchovými a podzemními tvary). Kras vzniká v dobře rozpustných horninách, především ve vápencích. Povrchový kras tvoří krasové plošiny, závrty, ponory, vyvěračky a další povrchové krasové jevy. Pro podzemní kras jsou typické především krápníkové jeskyně.

Vstupte do krasu…

Jako pseudokras jsou označovány morfologicky (tvarově) podobné formy krajiny, které však nevznikají rozpouštěním horniny. Na jejich vzniku se podíl řada faktorů, především tektonika (zlomy a další porušení hornin) a mechanický rozpad hornin. Opět se můžeme setkat jak s povrchovými (např. pseudokrasové závrty), tak s podzemními pseudokrasovými jevy, respektive tvary (puklinové jeskyně či propasti atd.). Některé propustné horniny (např. pískovce) vytvářejí lepší podmínky pro rozvoj pseudokrasu než třeba rula (přeměněná hornina), pseudokras v různých typech pískovců (včetně opuk) je u nás nejrozšířenější. Krápníková výzdoba v pseudokrasových jeskyních chybí, nebo je vyvinuta jen v nepatrných náznacích (většinou zde ve významnější míře neprobíhá rozpouštění a tedy ani srážení minerálů). Také pseudokrasové závrty nevznikají rozpouštěním, ale sesedáním povrchu do podzemní dutiny.