Projekt Gymnázia Ústí nad Orlicí  Kras a pseudokras ve výuce přírodovědných předmětů středních škol Pardubického kraje 

NovinkyArchivKe staženíFotogalerie  

Kras a pseudokras / Příspěvky / Povrch krasu / Podivuhodný kras Velkého Kosíře na Hané

Podivuhodný kras Velkého Kosíře na Hané

Velký Kosíř je nejjižnějším výběžkem Zábřežské vrchoviny. Leží jihozápadně od Olomouce. Přestože je vysoký pouhých 492 metrů, v severní části Hané tvoří významnou krajinnou dominantu. Na jeho větší části se rozkládá stejnojmenný přírodní park. Od roku 2013 stojí na vrcholu Kosíře rozhledna.

U místních lidí budil Kosíř odedávna pozornost. Dodnes se o něm dokonce traduje, že se jedná o sopku, což ovšem není pravda. Geologická stavba Kosíře je však velmi pestrá. Tvoří ho především prvohorní mořské usazeniny – droby (vlastně druh jemnozrnného pískovce) a zejména korálové vápence. Tyto vápence tzv. čelechovického devonu jsou světově proslulé. Před desítkami milionů let, v prvohorách – v období devonu, tuto část světa pokrývalo mělké teplé moře, z něhož vystupovaly korálové útesy podobné těm, které dnes můžeme vidět v tropických mořích. Koráli jsou mořští živočichové – láčkovci. Na rozdíl od svého příbuzného, školákům dobře známého nezmara, mají koráli na povrchu těla pevnou schránku z uhličitanu vápenatého (vápence).

Ve zdejších vápencích nacházejí paleontologové četné zkameněliny. A právě díky nim se svahy Kosíře nad Čelechovicemi proslavily. V 19. století se zde uskutečnila exkurze tehdy světově proslulých geologů – Angličana Murchinsona a Francouze žijícího v Čechách Joachima Barranda. Již tenkrát byly Čelechovice popsány jako jedna z nejvýznamnějších geologických lokalit ve střední Evropě. V roce 1974 byly konečně zdejší opuštěné lomy (Růžičkův lom a Státní lom) vyhlášeny za státem chráněné – nyní v kategorii národní přírodní památka. Růžičkův lom je oplocený a veřejnosti nepřístupný, přes Státní lom prochází naučná stezka na Velký Kosíř.

Dalším zajímavým místem s pozůstatky drobné povrchové těžby vápence je přírodní památka Vápenice nad Slatinkami. Jedná se zároveň o významnou lokalitu teplomilné fauny a flóry.

Velký Kosíř je nejlépe dostupný z Čech pod Kosířem (na zdejším zámku pobýval Josef Mánes, který zde má pamětní síň), nebo z Čelechovic na Hané. Vzhledem k nenáročnému terénu je možné navštívit jej i s malými dětmi.

Dětem je možné výlet na Kosíř zpestřit vyprávěním pověsti (převyprávěl H. Skořepa):

V dávných dobách, kdy ještě čerti chodili po světě, byla Morava skoro pustá. Žili zde pouze Hanáci, kterým vládl král Ječmínek. Ten byl vládcem nejen spravedlivým, ale i statečným. Když Hanáky napadla armáda čertů, která si na ně vezla na vozech hromady těžkých kamenů, nevypadalo to s nimi nijak dobře. Jako mírumilovní zemědělci měli jen své selské nářadí – hlavně kosy, kterými sklízeli bohatou úrodu. Jenže kosa není zbraň. Přesto se napadení Hanáci bránili udatně. Již se chýlilo k večeru a boj byl stále vyrovnaný. V té chvíli se objevil sám kníže pekel s obrovským balvanem, kterým chtěl zasáhnout Ječmínka. Ten po něm rychle mrštil svojí kosou a trefil se mu do ruky. Ďábel bolestí zařval a ohromný kámen pustil. Poděšení čerti se rozprchli a kámen, který zde jejich vládce zanechal, do rána vyrostl a získal podobu kosy – po hanácku kosíře. To aby navždy připomínal statečnost a odvahu, s jakou Hanáci bránili ten kousek úrodné moravské země, který jim byl dán do vínku.

Mnoho zajímavostí o geologii Velkého Kosíře, stejně jako o jeho bohaté minulosti (množství archeologických lokalit), je možné se dovědět ve stálé expozici Muzea Prostějovska v Prostějově.

Doporučená literatura a další zdroje:

Jist, A. (1990): Kopa kopců. Praha.

Skořepa, H. (2006): Přírodní skvosty Prostějovska. Prostějov – Boskovice.

Dokumentární film Velký Kosíř (režie Ivan Stříteský, www.skyfilm.cz)

Turistická mapa Haná (Prostějovsko, Konicko, Litovelsko) 1 : 50 000, edice Klubu českých turistů, 2. vydání (Praha, 2000)

Hynek Skořepa

17.10.2013, 13:11, 6 obrázků


obrázek 306

Velký Kosíř na jaře

obrázek 305

Velký Kosíř na podzim

obrázek 304

Tzv. Vápenice se stopami drobné povrchové těžby vápence

obrázek 300

Státní lom

obrázek 299

Růžičkův lom

obrázek 298

Koniklece vekokvěté - jarní ozdoba Kosíře