Projekt Gymnázia Ústí nad Orlicí  Kras a pseudokras ve výuce přírodovědných předmětů středních škol Pardubického kraje 

NovinkyArchivKe staženíFotogalerie  

Kras a pseudokras / Příspěvky / Osobnosti výzkumu / Dimitar Jaranov a jeho význam nejen pro výzkum krasových oblastí Bulharska

Dimitar Jaranov a jeho význam nejen pro výzkum krasových oblastí Bulharska

Dimitar Jaranov (1909–1962) byl významný bulharský geograf, geolog a geomorfolog, specializující se mimo jiné na problematiku krasových oblastí. Kromě vlastního Bulharska prováděl výzkumy ve Středomoří, v Alpách, v pohoří Jura a v Sudetách (tedy včetně našich severních pohraničních hor). V letech 1936 až 1937 vedl dvě francouzské expedice do severozápadní Afriky (na Saharu).

Narodil se v Soluni v tzv. Egejské Makedonii (tehdy součást Osmanské říše). Brzy se však s rodiči přestěhoval do Sofie, kde později na univerzitě vystudoval geografii. Jako doktorand pak studoval na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Nebylo mu ještě 30 let, když byl jmenován profesorem geografie Sofijské univerzity (1939). V souvislosti s okupací zbytku Československa v březnu 1939 odložil výuku a přednesl k přítomným studentům emocionální řeč proti německé rozpínavosti. Základní myšlenkou v ní bylo konstatování, že jedna dobře fungující země zanikla kvůli „apetitu“ a geopolitickým ambicím „velkého“ souseda.

Po německé okupaci Řecka byl Jaranov poslán jako představitel bulharské vlády na německé velitelství v Soluni. Od roku 1942 působil jako kulturní atašé bulharského vyslanectví v Berlíně. Zároveň vedl kurz geomorfologie a geotektoniky na Humboldtově univerzitě. V srpnu 1944 byl během cesty do Sofie v Bělehradě uvězněn německou policií. Byl osvobozen Titovými jugoslávskými partyzány a dobrovolně vstoupil do bulharské partyzánské jednotky na území Srbka, se kterou se pak vrátil do Bulharska. V Bulharsku se ovšem po válce dostal do problémů v rámci tzv. „antifašistické ankety“ (čistka na univerzitě), kdy byl obviněn z kolaborace s Němci. V roce 1946 se tak ocitl bez zaměstnání. Odešel proto do jugoslávské Makedonie, kde pracoval v hydroenergetice a také vyučoval na univerzitách v Bělehradě, Záhřebu a Skopji. V roce 1948, po roztržce mezi Jugoslávií a Sovětským svazem, se vrátil do Sofie, kde se stal znovu obětí pomlouvačné kampaně (opět se ocitl bez práce). Od roku 1949 pracoval jako hydrogeolog v Hydroenergo­projektu a svými obrovskými zkušenostmi významně přispěl k úspěšným stavbám přehrad v náročných terénech bulharských hor (např. v Rodopech).

Jeho nejvýznamnějším dílem je Všeobecná geomorfologie (Obša geomorfologia, 1946), která nemohla být vydána a zůstala v rukopise. Speciálně krasu se pak týká práce Krasové podzemní vody Bulharska (Karstovi podzemni vodi Balgariji) z roku 1959. V osudech profesora Jaranova se odráží dramatické události poloviny 20. století.

Literatura:

Alexiev, G., Krastev, T., Baltakov, G. (2002): Dimitar Atanasov Jaranov – život i naučna dejnost. In: Naučnite prinosi na prof. Dimitar Jaranov (Scientific contributions of prof. Dimitar Yaranov). Sv. 1 Relief, zemna kora, mineralny resursi (Relief, earth’s crust, mineral resources). Sborník příspěvků z konference ve Varně v roce 2002 (editorka D. Stefanova), Sofija, str. 11–25.

Hynek Skořepa

23.8.2013, 12:03