Projekt Gymnázia Ústí nad Orlicí  Kras a pseudokras ve výuce přírodovědných předmětů středních škol Pardubického kraje 

NovinkyArchivKe staženíFotogalerie  

Kras a pseudokras / Příspěvky / Krasové podzemí / Medvědí jeskyně na polské straně Králického Sněžníku

Medvědí jeskyně na polské straně Králického Sněžníku

Medvědí jeskyně (jaskinia Niedźwiedzia) je považována za nejkrásnější krápníkovou jeskyni v Polsku. Nachází se v poblíž obce Kletno v polských Sudetách v oblasti Kladska, tedy v území, které bylo historicky součástí Českého království. Celková délka chodeb Medvědí jeskyně je okolo 2 km, z toho je zpřístupněno střední patro v délce cca 600 metrů.

Barevné sintrové povlaky v jeskyni kontrastují s temnými stěnami chodeb. Krápníková výzdoba jeskyně je stále ve vývoji, z krápníků stéká voda a ty dále rostou. Vyskytují se zde četné kaluže a jezírka. Nejkrásnější partie jeskyně v dolním patře jsou bohužel pro turisty nepřístupné. Medvědí jeskyně je jedinou jeskyní v Polsku, která může svojí krápníkovou výzdobou konkurovat jeskyním třeba v České republice.

Historie výzkumu

Objev Medvědí jeskyně roku 1966 byl událostí velkého významu. Na průzkum nově objevené jeskyně se zaměřil Marian Pulina, tehdy mladý pracovník Polské akademie věd a pozdější významný polský odborník na problematiku krasu. Nikde v Polsku dosud neproběhl tak rozsáhlý a komplexní krasový výzkum jako v Medvědí jeskyni.

Ve 30. letech 20. století byla na severních svazích Sněžníku v kamenolomu poblíž obce Kletno (tehdy Klessengrund) objevena jeskyně označovaná později jako Kletno I. Tato jeskyně měla puklinový charakter a tvořila ji chodba asi 2 metry vysoká o délce 30 metrů. Byla zničena na počátku 60. let 20. století. V roce 1936 německý zoolog F. Pax publikoval v časopise Beitrage zur Biologie des Glatzer Schneeberges (Příspěvky k biologii Kladského Sněžníku) výsledky výzkumu vodních živočichů z krasového pramene pod tehdy ještě neznámou Medvědí jeskyní (dnes voda vytéká z haldy, která zakryla přírodní vývěr). Časopis vycházel v Breslau (dnes Vratislav, Wrocław).

V 50. letech byly v rámci dokumentace ložiska mramoru (krystalického vápence) popsány krasové formy v okolí dnešní Medvědí jeskyně. Ve stejném období proběhly také speleologické průzkumy dříve objevených a v německé literatuře popsaných jeskyní v celých polských Sudetách. Geologický průzkum na polské straně Sněžníku byl opravdu důkladný. V roce 1948 se totiž na základě polsko-sovětské smlouvy začal u Kletna těžit uran (stejně jako v Čechách např. v Jáchymově). Uran se získával také ze starých hald rudných dolů (rudy železa, stříbra a mědi se zde těžily již ve středověku, poslední pokusy o těžbu železné rudy zde proběhly v 19. století). Ložisko uranu bylo však již v roce 1953 vyčerpáno a o několik let později byly doly likvidovány.

Otvor do Medvědí jeskyně byl odkryt v kamenolomu Kletno III. v roce 1966. Odkryvu předcházely nálezy hlín se zkrasovělými bloky a kostmi savců. O odkryvu byl informován Institut Geograficzny (Ústav geografie) vratislavské univerzity. V dalších letech pokračoval průzkum, a to včetně archeologického, archeologický materiál však nebyl nalezen. Těžba v kamenolomu byla po objevu jeskyně zastavena. V 80. letech 20. století měly známé prostory Medvědí jeskyně délku více než 2 kilometry (přesnou délku nebylo možné zjistit vzhledem k existenci mnoha bočních chodeb). Již v 70. letech se připravovalo turistické zpřístupnění jeskyně. V 80. letech byl proveden ve spolupráci s Českou speleologickou společností rozsáhlý hydrologický, geomorfologický a geologický výzkum v celém masivu Králického (Kladského) Sněžníku. Prováděly se při tom také barvicí pokusy, které prokázaly přeliv krasových vod ze severní na jižní stranu Sněžníku (pod hlavním evropským rozvodím). Barvicí látka vpravená do vody na polské straně Sněžníku byla po nějaké době zjištěna v Mléčném prameni na české (respektive moravské) straně Králického Sněžníku.

Na výzkumu usazenin v Medvědí jeskyni se podíleli také čeští odborníci, především geolog Pavel Bosák. Přitom bylo zjištěno, že vývoj (geneze) jeskyně proběhl ve dvou fázích. Nejdříve vznikly vhodné prostory (rozpouštěním vápence), které byly po té vyplněny usazeninami. Dobu vzniku jeskyně se přesně určit nepodařilo. Jasné je pouze to, že dolní patro jeskyně je mladší než patro střední. Usazeniny pak pocházejí z poslední doby ledové (Würmu) až z holocénu (doba poledová, geologická současnost). Při výzkumu jeskynních usazenin bylo nalezeno množství kosterních pozůstatků zvířat, které prozkoumala Teresa Wiszniowska. Mezi nálezy jsou významné např. kosti jeskynního medvěda (Ursus spelaeus), medvěda hnědého (Ursus arctos), jeskynního lva, hyeny jeskynní, vlka, lišky obecné, prasete divokého, srnce obecného, bobra atd.

Medvěd jeskynní vystupoval ve všech prozkoumaných prostorách jeskyně jako dominantní druh (90 % kosterního materiálu). Jeho pozůstatky jsou zpravidla dobře zachovány. Z medvědí jeskyně pochází nejbohatší kosterní materiál medvěda jeskynního z celého Polska.

Zpřístupnění jeskyně

V roce 1977 byla vyhlášena přírodní rezervace Medvědí jeskyně na ploše cca 90 ha, ta se v roce 1981 stala součástí Sněžnického přírodního parku (Śnieżnicki Park Krajobrazowy) o rozloze 288 km2.

Aby bylo zabráněno nezvratným škodám, seznámili se projektanti turistické trasy v Medvědí jeskyni s projektem a postupem prací při zpřístupnění Bozkovských dolomitových jeskyní v Čechách (v Podkrkonoší). Zpřístupňovací (hornické) práce v Medvědí jeskyni probíhaly v letech 1976 až 1978. Jeskyně se otevřela veřejnosti v roce 1983 po dostavbě vstupního pavilonu, úpravy okolí jeskyně byly dokončeny až v roce 1988.

Jak se k jeskyni dostanete

K jeskyni je možné se dostat autem nebo pěšky. Autem z České republiky pojedete od Králík na polské Mięndzylesie a dále směr Kłodzko. V Bystrzyci Kłodzke odbočíte na Stronie Śląskie a tam na Kletno (směr Bolesławów). Z parkoviště je to k jeskyni ještě asi 30 minut pěší chůze.

Druhou možností je vydat se k jeskyni pěšky z Králického Sněžníku. Vzhledem k poměrně zdlouhavému výstupu na Sněžník je však tato varianta vhodná spíše pro zdatnější turisty v rámci vícedenního přechodu. Z vrcholu Sněžníku je možné jít po zelené značce na polskou stranu k chatě Schronisko Na Śnieżniku. Odtud dále po žluté přes sedlo przelęcz Śnieżnicka sestoupit k Medvědí jeskyni. Aktuální informace o otevírací době jeskyně, cenách vstupného atd. naleznetena webových stránkách jeskyně www.jaskinia.pl

Literatura a další zdroje:

Jahn, A., Kozłowski, S., Wiszniowska, T., editoři (1989): Jaskinia Niedźwiedzia v Kletnie (Badania i udostępninie). Wrocław.

http://www.sktj.pl/…uryst_p.html#9 (Jaskinie dla każdego)

Hynek Skořepa

12.3.2013, 10:44, 4 obrázky


obrázek 152

Vstup do jeskyně Tvarožné díry přímo na břehu řeky Moravy

obrázek 151

Krasová vyvěračka Mléčný pramen nad Dolní Moravou

obrázek 150

Pohled na Králický Sněžník z rozhledny na Klepáči (na fotografii je dobře patrné údolí horní Moravy, ve kterém se nacházejí drobné krasové jevy)

obrázek 149

Vstupní pavilon Medvědí jeskyně