Projekt Gymnázia Ústí nad Orlicí  Kras a pseudokras ve výuce přírodovědných předmětů středních škol Pardubického kraje 

NovinkyArchivKe staženíFotogalerie  

Kras a pseudokras / Příspěvky / Osobnosti výzkumu / Jakob Alt a jeho kresby z Moravského krasu

Jakob Alt a jeho kresby z Moravského krasu

Německo-rakouský malíř (krajinář), kreslíř a litograf Jakob (Jacob) Alt se narodil v roce 1789 ve Frankfurtu nad Mohanem. Od roku 1811 studoval historickou malbu na vídeňské akademii a také podnikal řadu studijní cest v rakouském Podunají a v alpské oblasti. V pokračování studia na akademii mu zabránila nutnost živit rozrůstající se rodinu (oženil se svojí mladou bytnou Annou Marií Schallerovou, se kterou měli osm dětí).

Pracoval především jako malíř akvarelů (obrázky Říma pro rakouského císaře Ferdinanda I.) a poskytl řadu předloh pro soubor litografií Adolfa Friedricha Kunikeho „264 Donau-Ansichten nach dem Laufe des Donaustromes …“ (přibližně lze přeložit jako“264 dunajských pohledů po proudu Dunaje…“), které byly vydány ve Vídni v letech 1820 až 1826. Tyto litografie zachycují podunajskou krajinu od jeho pramene v německém Schwarzwaldu (Černém lese) až po ústí do Černého moře. Rozsáhlá kolekce jedinečným způsobem zachytila aktuální stav nejen krajiny, ale také rozvoje vědy a techniky kolem Dunaje.

K dalším Altovým známým dílům patří série kreseb ze Solné komory v Rakousku z 20. let 19. století. V tomto období se jeho stálým průvodcem na cestách syn Rudolf. Ten již jako dítě pomáhal svému otci v ateliéru, kde spolu s některými dalšími sourozenci vymalovával litografie průsvitnými akvarelovými barvami tak, aby zůstala zřetelná podkladová kresba. V roce 1833 podnikli Jakob a Rudolf společnou cestu do Itálie. V tomto období si byli oba umělecky tak blízko, že je někdy nemožné určit autorství jejich děl. Ani signatura v tomto směru nedává úplnou jistotu, neboť v některých případech otec signoval díla svého syna z pozice staršího a známějšího autora. O dva roky později se konala druhá cesta do Itálie, na které oba umělci navštívili také Řím.

Nějakou dobu působil Jakob Alt i v oblasti Moravského krasu. Kdy přesně a kde konkrétně Jakob Alt v Moravském krasu pobýval, bohužel nevíme. Vytvořil zde však cenný soubor litografií průmyslových objektů (většinou byly součástí železáren na rájecko-blanenském panství knížete Salma, respektive ležely na adamovském majetku Lichtenštejnů) a také litografie s motivy krajiny Moravského krasu. Tyto litografie byly uspořádány do dvou alb – „Blansko und dessen Umgebung in Mähren“ („Blansko a jeho okolí na Moravě“) a „Blansko und Adamsthal“ („Blansko a Adamov“).

Obě alba se zachovala jak v provedení kolorovaném, tak tradičním („černobílém“). Jakob Alt v těchto albech litografií zobrazil například Klamovu huť, Paulininu huť, Starohraběcí huť, Propast Macochu či vývěr ponorné říčky Punkvy poblíž Skalního Mlýna. Zanechal nám tak svědectví o krajině Moravského krasu a jejím využívání v polovině 19. století.

Soubor Altových kolorovaných litografií se zachoval např. ve sbírkách Muzea Boskovicka v Boskovicích, kde byly jeho litografie zakoupeny místním muzejním spolkem již v počátcích existence muzea (muzeum v Boskovicích vzniklo v roce 1905, se shromažďováním sbírek začali místní nadšenci ještě o něco dříve). Jakob Alt zemřel ve Vídni roku 1872.

Zdroje:

http://www.blansko.cz/…avskem-krasu (Pavlína Lesová: Malíř, kreslíř a litograf 19. století Jakob Alt v Moravském krasu)

http://de.wikipedia.org/wiki/Jakob_Alt

Hynek Skořepa

4.3.2013, 10:54, 5 obrázků


obrázek 147

Hugova huť u Jedovnic (v blízkosti Rudického propadání)

obrázek 140

"Švýcarský dům" na Skalním mlýně (dodnes stojící jako tzv. chata Salmovka)

obrázek 139

Vývěr Punkvy poblíž Skalního mlýna

obrázek 138

Propast Macocha

obrázek 137

Srarohraběcí huť v údolí Punkvy nad Blanskem