Projekt Gymnázia Ústí nad Orlicí  Kras a pseudokras ve výuce přírodovědných předmětů středních škol Pardubického kraje 

NovinkyArchivKe staženíFotogalerie  

Kras a pseudokras / Příspěvky / Osobnosti výzkumu / Jan Knies - učitel, krasový badatel a amatérský archeolog

Jan Knies - učitel, krasový badatel a amatérský archeolog

Jan Knies (1860–1937) patřil mezi nejvýznamnější vlastivědné pracovníky na Moravě na počátku 20. století. Narodil se v Tasově u Velkého Meziříčí, absolvoval učitelský ústav v Brně a učil na několika místech Moravy. Nejvýznamnější bylo jeho působení v Rogendorfu (dnes Krasová) a ve Sloupu v Moravském krasu.

Ještě během studia v Brně se v roce 1880 vypravil do jeskyně Pekárna v jižní části Moravského krasu, kterou se skupinou přátel objevil pro archeologii (provedli zde výkop, v němž nalezli především pravěkou keramiku, při dalších návštěvách pak našli pazourkové nástroje).

V Moravském krasu se Knies věnoval průzkumu a objevování jeskyní. Ve Sloupských jeskyních nalezl množství paleontologického materiálu a mezi nimi i celou kostru jeskynního medvěda. Systematicky prokopával jeskyni Balcarku u Ostrova u Macochy, kde zachytil i drobné nálezy. Jeho pozornost zaujaly především kosti drobných zvířat (rejsků, lumíků, pišťuch, myší, hrabošů a ptáků), vyskytující se v jeskyni ve velkém množství v sovích vývržcích.

V roce 1903 odjel na Slovensko na pozvání Andreja Kmeťa, faráře v Prenčově u Banské Štiavnice, botanika a archeologa, aby mu pomohl konzervovat a sestavit kostru mamuta vykopaného u obce Beša. Tento mamut se stal atrakcí a hlavním exponátem nově budovaného slovenského národního muzea v Martině.

Knies příležitostně pracoval také v dalších jeskyních, i mimo Moravský kras (např. v Mladečských). V Krasové byl jako učitel oblíben, menšího pochopení se mu však dostávalo od jeho nadřízených. Příčinou byla archeologická a paleontologická sbírka, kterou měl uloženou v budově školy. Knies sám si zaznamenal nelichotivou poznámku příchozího školního dozorce: Pane učiteli, Vy ani nevíte, s jakým odporem k Vám chodím. Kam pohlédnu, samá kost. V roce 1906 zřídil ve Sloupě vlastním nákladem „Kniesovo muzeum Moravského krasu“. Místo nebylo zvoleno náhodně, Sloup v té době stále představoval jedno z nejvýznamnějších poutních míst v českých zemích (sloupský poutní kostel ročně navštívilo více než 50 tisíc lidí, díky čemuž se blízká jeskyně Kůlna stala jednou z nejznámějších v tehdejší rakousko-uherské monarchii). V muzeu instaloval také nalezenou kostru jeskynního medvěda. Jeho muzeum bylo patrně prvním takto specializovaným muzeem v Evropě, těšilo se velkému zájmu veřejnosti (např. v roce 1909 jej navštívilo přes 10 000 lidí) a fungovalo 18 let (po ukončení činnosti muzea v Sloupě Knies své sbírky prodal Moravskému zemskému, kde jsou uloženy dodnes).

Hynek Skořepa

4.1.2013, 13:02, 1 obrázek


obrázek 124

Jan Knies ve svém muzeu ve Sloupě před kostrou jeskynního medvěda