Projekt Gymnázia Ústí nad Orlicí  Kras a pseudokras ve výuce přírodovědných předmětů středních škol Pardubického kraje 

NovinkyArchivKe staženíFotogalerie  

Kras a pseudokras / Příspěvky / Krasové podzemí / Základní podzemní krasové jevy

Základní podzemní krasové jevy

Jeskyně – obecně podzemní dutina, která je průchozí či průlezná (může se do ní dostat jeskyňář neboli speleolog). Krasové jeskyně vznikají především rozpouštěním vápence. Vznik jeskyní úzce souvisí se zvláštní propustností krasových hornin. Vápenec jako hornina je sám o sobě pro vodu nepropustný či jen slabě propustný, vápence jsou však většinou velmi silně rozpukané a voda přes ně proniká systémem druhotně vzniklých puklin. Při návštěvě krápníkových jeskyní si můžete všimnout, že krápníky jsou často soustředěny v řadách. Takové řady krápníků sledují pukliny ve vápenci. Jak po puklinách protéká agresivní voda (slabá kyselina uhličitá), rozpouští vápenec, pukliny se rozšiřují a tak vznikají jeskyně. Na tvorbě jeskyní se kromě chemického rozpouštění (tzv. koroze) podílí v omezené míře i mechanické vymílání vlivem proudící vody (respektive jí unášeného štěrku) a také další procesy, např. řícení.

Jeskyně v některých případech vytvářejí rozsáhlé jeskynní systémy, ve kterých jsou jednotlivé jeskyně odděleny např. sifony, tedy místy, kde je podzemní prostora zaplavena až po strop vodou. Vznik jeskyní je dlouhodobý proces, jeskyně se v některých případech vytvořily ve více úrovních (patrech). Větší prostory jeskyní (velké chodby, dómy) vznikaly delší dobu a jsou starší (v našich podmínkách obvykle třetihorní), menší a často úzké jeskynní chodby jsou z geologického hlediska mladé (čtvrtohorní). Většina současné krápníkové výzdoby v našich jeskyních vznikla až v mladších čtvrtohorách po poslední době ledové (tedy za dobu cca 10 000 let).

Hynek Skořepa

24.6.2012, 15:16, 2 obrázky


obrázek 118

Průchozí jeskyně Kostelík ve Křtinském údolí v Moravském krasu

obrázek 117

Krápníková výzdoba v Holštejnské jeskyni v Moravském krasu