Projekt Gymnázia Ústí nad Orlicí  Kras a pseudokras ve výuce přírodovědných předmětů středních škol Pardubického kraje 

NovinkyArchivKe staženíFotogalerie  

Kras a pseudokras / Příspěvky / Povrch krasu / Základní povrchové krasové jevy

Základní povrchové krasové jevy

Krasová plošina (planina) – plochý povrch krasu vzniklý procesy zvětrávání a krasovění, představující zbytek původně rozsáhlé krasové tabule. Ta byla později vlivem eroze (činnosti vodních toků) rozčleněna údolími na jednotlivé části. Každá část (planina) je zcela či zčásti omezena vůči okolí příkrými svahy (jak je dobře vidět třeba ve Slovenském krasu na příkladech Silické či Plešivecké planiny). V českých zemích krasové planiny omezené nápadnými svahy chybí. Např. v Moravském krasu přejdete z okolních nekrasových hornin do území budovaného vápenci zcela nepozorovaně. Přesto i zde najdeme ploché krasové povrchy označované jako plošiny (např. Ostrovská plošina, Rudická plošina).

Závrt – někdy nazývaný též dolina, což je lidové označení pro závrt používaný ve slovinském Krasu. Prohlubeň (sníženina) na povrchu krasu různého tvaru a rozměrů. Závrty vznikají rozpouštěním vápence např. v místě křížení puklin. Méně časté jsou závrty vzniklé řícením, některé závrty vznikají spolupůsobením více faktorů (rozpouštění a řícení).

Škrapy – rýhy na povrchu vápencového skalního povrchu, které vznikají rozpouštěním vápence. V některých krasových oblastech (např. Slovenský kras či krasy balkánské) škrapy vytvářejí nápadná rozsáhlá škrapová pole. V Moravském krasu jsou škrapy vyvinuty většinou při horních okrajích údolí (žlebů), jsou však často zarostlé lesem a nebývají na první pohled patrné.

Slepá a poloslepá údolí – údolí zakončená zvýšenou (povodňovou) stěnou (hranou), u které se vodní tok propadá do podzemí. V případě poloslepého údolí mohou povodňové vody za vysokých vodních stavů povodňovou hranu přetéci a část vody teče dále po povrchu. Ve slepém údolí voda přes skalní stěnu nemůže přetéct ani za vysokých vodních stavů, při povodni tak vzniká na konci údolí dočasné jezero. V Moravském krasu se hluboká krasová údolí většinou nazývají žleby. Bývají suchá (voda teče v podzemí), v některých částech je může protékat povrchový vodní tok, který ovšem často v létě vysychá (část vody mizí v podzemí ponory skrytými přímo pod štěrky v korytě).

Polje – v klasickém Krasu (ve Slovinsku a Chorvatsku) původně ploché dno krasové prohlubně, které mohlo být zoráno a využíváno jako zemědělská půda (pole). Polje jsou obvykle rozsáhlejší než závrty. Typická polje uvnitř krasu se v České republice nevyskytují. Na několika místech Moravského krasu však najdeme tzv. okrajová polje, vznikající na rozhraní mezi vápenci a okolními nekrasovými horninami (např. ponorová oblast Sloupského potoka v okolí vstupu do Sloupsko-šošůvských jeskyní).

Hynek Skořepa

24.6.2012, 15:11, 3 obrázky


obrázek 121

Blažkův závrt nedaleko Ostrova u Macochy v Moravském krasu

obrázek 120

Škrapy poblíž jeskyně Na Špičáku na Jesenicku

obrázek 63

Schéma krasové krajiny